Happy B´day - Sarah

Tento týden mají narozky samé sympaťačky. Poslední den v únoru, což příští rok nebude, protože 2016 je přestupný. To tak hned někdo nemá. Jeden rok má narozky poslední den v měsíci a druhý ne :o). Sáře přejeme především, aby už konečně ukázala co v ní je. Už je na to čas. K tomu jí přejeme, aby zvládala náročné tréninky, které jí čekají. Aby jí lépe držely vlasy a nemusela si je stále upravovat. Aby i nadále zvládala "vydržet" se svou sestrou. Jinak aby i si i nadále užívala bezstarostné dětství. Má ho před sebou již pouze jeden rok. Tak ať to po všech stránkách a především té basketbalové a studijní stojí za to! Všechno nejlepší!

Rozhovor s kolegou (rozhodčím)

Přinášíme Vám rozhovor s naším trenérským kolegou a bývalým rozhodčím s bohatými mezinárodnímu zkušenostmi panem Františkem Kolářem. 

Františku, jak se cítíte jako začínající trenér a jak využijete vaše rozhodcovské zkušenosti v trenérské praxi.

Je to jiný pohled od lavičky, než ze hřiště. Jelikož mne rozhodování přestalo naplňovat z důvodů přístupu některých povětšinou mladších kolegů a některých funkcionářů ČABR, tak trenérství je dalším způsobem, jak se basketbalu dál věnovat. Rozhodcovské zkušenosti zatím využívám při debatách se zkušenými kolegy trenéry ohledně pravidel. Výklad pravidel a trendů se ze strany trenérů  a rozhodčích dost liší.

Změnilo se rozhodování od doby vašeho působení v roli rozhodčího? A jak se díváte na některé změny v posuzování i změny v pravidlech.

Rozhodování se za poslední dobu hodně změnilo. Chybí mi ze strany rozhodčích trošku lidštější přístup. Rozhodčí se úzkostlivě snaží držet si za každou cenu odstup od hráčů a trenérů. Už není trendem být součástí hry a být se hrou spojen, ale převažuje trend být tím, kdo hru rozhoduje a být vidět. Také mi přijde, že už se hrou nebaví. Málokdy je vidět úsměv na tváři, komunikace s hráči a trenéry, ochota případné nejasnosti vysvětlit, občas nějaký ten vtípek, či dokonce pochvala hráči. Úšklebků je však vidět dost. I rozhodčí je člověk a také dělá chyby, měl by však dokázat i svou chybu přiznat a dokázat se omluvit. To jsem za poslední dobu viděl hodně málo. Tím vším se dokáže snížit či eliminovat jisté napětí, které od začátku utkání mezi rozhodčími a ostatními aktéry je. Moc se mi nelíbí trend za vše hned trestat a udělovat TCH a DCH. Tím si dobrý rozhodčí nikdy respekt nezíská.

Ohledně pravidel je to na dlouhé vyprávění, které pravidlo hře prospělo a které ne. V zásadě však lze se změnami souhlasit, basketbal se stal rychlejším, atletičtějším a je snaha ho co nejvíce přizpůsobit divákovi, aby se bavil. Snad jen zmíním pravidlo „přes půl“ ,  původní pravidlo bylo zcela jasné a konkrétní, nové přináší mnoho dohadů o tom, zda podmínky „třech bodů“ byly, či nebyly splněny. Z hlediska mládežnického a ženského basketbalu se domnívám, že uškodilo posunutí tříbodového území dál od koše.

Jaký je Váš názor na případné znovuzavedení rozskoku, které FIBA již delší dobu zvažuje a v rámci některých soutěží i testuje. Prosím o pohled rozhodčího z pohledu žákovsko-mládežnického a dospěláckého.

Stávající úprava je podle mne vyhovující, hra tím zrychlila a zbavila se prodlev při zaujímání správného postavení. V mládežnickém basketbalu je tento rozdíl markantnější, těch rozskoků bylo mnoho a vyplývaly i z toho, že po rozskoku se nedařilo získat míč nikomu do držení a rozskok se i několikrát opakoval.

Jak vnímáte chování basketbalových fanoušků, které podle mého subjektivního názoru výrazně zhrublo a nastoupilo trendy z kopané a tenisu.

Nemám pocit, že by výrazně zhrublo. Vždy a všude existují  fanoušci ukáznění a neukáznění. Během své rozhodcovské kariéry jsem zažil různé fanoušky, někteří byli vyloženě hrubí a vulgární a to nejen na rozhodčí, ale i na protihráče a to především v dětských kategoriích. Záleží i na přístupu klubů a trenérů. Zažil jsem i trenéry, kteří vyloženě diváky hecovali a do hrubostí a vulgarit  tak sami diváky naváděli.  Markantní  rozdíl jsem zaznamenal u fanoušků Noem Arch Brno, kde velmi mladí fotbaloví fanoušci značně posilnění alkoholem protihráče a rozhodčí urážejí a zastrašují.

Jste "žákem" legendárního arbitra a školitele Milana Jahody. Myslíte, že by byl v dnešní době spokojený s vývojem, který je praktikován na našich palubovkách.

To by spíš byla otázka na něj. Přístup je prostě jiný, jak již jsem zmínil. Učil, aby si rozhodčí  zakládali na preciznosti rozhodování a na mechanice. Rozhodčí má přesně mechanikou dáno, kdy a kde má stát, kde se pohybovat a jak signalizovat svá rozhodnutí a to nejen ke stolku, ale i ke všem účastníkům. Jakmile přeruší hru měli by úplně všichni vědět, proč se tak stalo, stolek, hráči, trenéři i diváci. To mnozí rozhodčí opomíjejí. Nepohybují se v místech, kde by měli, nedobíhají útoky, pak z toho vyplývají nepřesnosti, jelikož správně „nevidí do hry“. Při signalizaci přestupků a chyb pak nejsou v místech k tomu určených a signalizují např. pod košem, či z rohu hřiště, pak dochází k dalším nepřesnostem a zbytečným nepochopením. Když chce hráč či trenér vysvětlit, jak bude hra pokračovat nebo k jakému přestupku došlo, často dochází k jisté aroganci a udělování  TCH. Nehledě na to, že při správné a precizní signalizaci odpadají i jisté pochyby, zda rozhodčí rozhodl správně a je si svým rozhodnutím jistý. Při rozhodování jde často o zlomky sekund. Při správné signalizaci má rozhodčí i čas si situaci znovu přebrat a vyhodnotit ji.  Tím se ve svém rozhodnutí může utvrdit nebo může své rozhodnutí opravit nebo i změnit. Za to by pak měl být schopen se i omluvit, jak jsem již uvedl. Delší dobu jsem na školeních ani seminářích rozhodčích nebyl, tak nevím, zda to již není kladen takový důraz nebo je to jen lenost a nedůslednost arbitrů samotných a zda řešení situací udělováním TCH a DCH je hlavní prioritou. U některých kolegů, kteří řídí utkání na nejvyšších republikových úrovních je patrno, že při řízení nižších soutěží nevěnují utkáním takovou pozornost a s tím jistě být spokojenost nemůže.

Nechci však rozhodčí jen kritizovat i trenéři by si měli uvědomit, že rozhodčí není od začátku jejich nepřítel, který jim chce za každou cenu jen uškodit a pokřikováním a urážkami těžko namotivují rozhodčího k lepšímu výkonu. Basketbal by měl všechny nadšence této hry spojovat a doufám, že  trendem bude zájem o hru samotnou a ne upřednostňování  a uspokojování ega jednotlivců.

Za poskytnutý rozhovor moc děkujeme a těšíme se na jeho další pokračování. Františkovi přejeme mnoho úspěchů v jeho trenérské praxi. 

Prázdninové tréninky

Žádné velké zahálení. Naopak trošku si přidáme. 

PONDĚLÍ 23.02.

Zasloužené volno. Někdo jde bruslit. S ohledem na zdravotní stavy a náročný program především žákovských a mládežnických kategorií bych v pondělí doporučil opravdu trávit ve vertikální poloze  s knížkou, učebnicí a podobně. Rovněž vyřízení některých záležitostí, které se normálně nezvládají jako např. úřady, lékaře a podobně je možné ... 

„SPORT A STUDIUM NA JEDNOM MÍSTĚ“

Na našem Facebookovém účtu (https://www.facebook.com/pages/BA-Sparta-Praha/337637290753) jsme umístili velmi hezké video a našem partnerském gymnáziu. Krom vynikajících studijních výsledků dosahuje toto gymnázium i vynikajících sportovních výsledků. V našem nejkrásnějším sportu obsadili chlapci primy a sekundy (6.a 7.tříd) 1.místo na pražském basketbalovém turnaji. Družstva dívek a chlapců prošla sítem kvalifikací a probojovala se do celonárodního finále v basketbale středních škol, které se uskuteční na konci ledna ve Žďáru nad Sázavou.

Video je pod tímto odkazem:  https://www.facebook.com/video.php?v=10152608327530754&set=vb.337637290753&type=2&theater